Rádi jsme si zazpívali country
Ve středu 22. července 2015 k nám do Domova pokojného stáří přišli Nudleboys - skupina kamarádů, kteří nám zahráli známé trampské písně. Navštívil nás také pan profesor Josef Brož, básník Českého ráje, jehož básně příjemně dokreslily odpolední siestu.
„Léto budiž pochváleno“, jsme s úsměvem říkali kolem 14. hodiny, kdy jsme se scházeli v jídelně Domova pokojného stáří v Libošovicích. Připravované literárně hudební poetické odpoledne k poctě básníka Českého ráje, p. Josefa Brože, doprovázely opět vysoké letní teploty. Tropické dny vrcholily, sluneční paprsky nemilosrdně spalovaly vše živé v zahradě, takže jsme se před nimi rádi schovali v budově.
Odpoledne zahájila hlavní organizátorka, pí. Alena Pospíšilová, libošovická knihovnice, a uvítala naše hosty, jimiž byli čtyřiadevadesátiletý profesor Josef Brož, básník Českého ráje, a trampská skupina Nudleboys. Za chvíli zněly kytary, zpívalo se….
Paedr. Josef Brož, rodák z Mnichova Hradiště, po maturitě pracoval v hospodářství svých rodičů a po válce a osvobození naší země si doplnil vzdělání na Učitelském ústavu v Plzni. Vyučoval na základních a středních školách ve svém kraji, dálkově vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1958 byl ale ze školství propuštěn pro podezření z „protistátního vyučování“. Poté pracoval dva roky jako dělník v podniku LIAZ Mnichovo Hradiště. Miloval a miluje Český ráj, ve svých básních opěvuje jeho krásu. „Ráda bych vám přečetla dvě básně z předposlední básníkovy sbírky „Píseň o Žehrovce, která vyšla v loňském roce“, uvedla Alena Pospíšilová.
„Tramping není móda, jak to praví óda“, znělo jídelnou…. Nudleboys se po chvilce poetického zasnění ujali hudebních nástrojů. Skupina se již řadu let schází v hospodě na Šanghaji na Rovni, kde si rádi společně zahrají a zazpívají. Nejinak tomu bylo i u nás. Kdo znal slova, rád se připojil, na tvářích se objevoval úsměv, všem bylo dobře.
V závěru milého setkání pan profesor Brož zavzpomínal na doby svého mládí a zarecitoval veršíky, které jako mladý muž psal do památníčků. Na mnohých tvářích bylo patrno, že nevzpomínal jenom on …… A co říct na závěr?
Stačí jen jedno slovo – DĚKUJEME.